Mediální studia | Media Studies

Issue 1/2018

Jak se četly noviny: vývoj čtenářského portrétu v českém výtvarném umění
// How Newspapers Used to be Read: the Evolution of a Reader's Portrait in the Czech Fine Arts

 

Tereza Ježková
Univerzita Karlova v Praze

 

Second part of the article / Back to the beginning

 

5. Od čtenáře k posluchači a divákovi

Na počátku dvacátých let 20. století ztratil periodický tisk jako nástroj masové komunikace svou výlučnou roli. V roce 1923 proběhlo v Československu první rozhlasové vysílání a rozhlasový přijímač se postupem let stal běžným domácím společníkem v procesu získávání aktuálních informací i prostředníkem zábavy. O tři dekády později získala masová média vedle zvuku i pohyblivý obraz – v roce 1953 bylo zahájeno zkušební vysílání Československé televize. Rozhlasoví posluchači a televizní diváci se tak rovněž stali náměty výtvarných děl – uveďme například malby Radioposluchač (1934, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě) Václava Hejny a Posluchači radia (1941, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem) Gertrudy Goepfertové, grafiku U radia (1944, Galerie Středočeského kraje) Jana Kotíka, sochu Postava s tranzistorovým radiem (1963, Regionální muzeum a galerie v Jičíne) Ladislava Zívra či malby Prodejna televizorů (šedesátá léta 20. století, Muzeum umění Olomouc) Otakara Synáčka a Příjemný večer (1987, Muzeum umění Olomouc) Milana Kunce.

Několik stovek let „náskoku“ tištěných médií i skutečnost, že noviny lze číst víceméně kdykoli a kdekoli, ovšem čtenářům tisku jako výtvarnému námětu zajistily v českém výtvarném umění jasnou dominanci. Byť se osoby na výtvarných dílech během staletí od doby vzniku Gutenbergova vynálezu značně proměňovaly, společným jim je jejich zájem o aktuální dění, které výtvarní umělci vyjádřili tím, že je ukryli za novinové listy. „Každé zobrazení se skrze svého pozorovatele vztahuje k ideologickým, kulturním nebo v každém případě symbolickým podmínkám, bez nichž nemá smysl“ (Aumont, 2010, s. 247). Čtením vizuálních sdělení zobrazených na výtvarných dílech tak lze pozorovat nejen unikátní svědectví o recepci mediálních obsahů, ale rovněž zkoumat nové aspekty společenského významu masových médií v dané době.

 

Tereza Ježková je absolventkou doktorského studia na Katedře mediálních studií IKSŽ FSV UK, tamtéž vystudovala marketingovou komunikaci a PR a následně mediální studia. Věnuje se interdisciplinárním přesahům tohoto oboru s důrazem na jeho vztah k výtvarnému umění. Zabývá se vztahem mediálních studií, historie médií a výtvarného umění, na FSV UK vede předmět Art marketing. Je vedoucí marketingového a PR oddělení Národní galerie v Praze.

 

Literatura

Altman, K. (1993). Krčemné Brno: o hostincích, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. Brno: Doplněk.

Aumont, J. (2010). Obraz. Praha: Akademie múzických umění v Praze.

Becker, U. (2002). Slovník symbolů. Praha: Portál.

Bendová, E. (Eds.). (2008). Pražské kavárny a jejich svět. Praze: Paseka.

Bělina, P. (Eds.). (1998). Dějiny Prahy. II., Od sloučení pražských měst v roce 1784 do současnosti. Praha: Paseka.

Dörflová, Y., & Dyková, V. (2009). Kam se v Praze chodilo za múzami: literární salony, kavárny, hospody a stolní společnosti. Praha: Vyšehrad.

Eco, U. (2015). Otevřené dílo. Praha: Argo.

Habermas, J. (2000). Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia.

Hall, J. (2008). Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha: Paseka.

Jähn, K.-H. (Ed.). (1990). Kavárny & spol.: pražské literární kavárny a hospody. Praha: Československý spisovatel.

Ježková, T. (2015). Fine Arts as Means for Studying Media History. Култура / Culture, 22, 114–121. Skopje: MI-AN Publishing, Centre for Culture and Cultural Studies.

Kárník, Z. (2003). České země v éře První republiky (1918–1938). Díl třetí, O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri.

Kroupa, J. (2010). Metody dějin umění: metodologie dějin umění 2. Brno: Masarykova univerzita.

Kusáková, L. (2012). Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830–1850). Praha: Academia.

Lenderová, M., Jiránek, T., & Macková, M. (2009). Z dějin české každodennosti: život v 19. století. Praha: Karolinum.

Manguel, A. (2012). Dějiny čtení. Brno: Host.

Martinovský, I., & Kaiserová, K. (1998). Umění a veřejnost v 19. století: sborník příspěvků ze symposia pořádaného 7. a 8. března 1996 ve Státní vědecké knihovně v Plzni. Ústí nad Labem: Albis international.

Panofsky, E. (1981). Význam ve výtvarném umění. Praha: Odeon.

Popper, K. (2000). Bída historicismu. Praha: Oikoymenh.

Procházka, A. (Eds.). (2002). Antonín Procházka 1882–1945. Brno: Muzeum města Brna.

Prokop, D. (2005). Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Praha: Nakladatelství Karolinum.

Sekera, M. (2002). Aspekty čtení periodického tisku v procesu politické mobilizace české společnosti. In K. Piorecká (Eds.), Komunikace a izolace v české kultuře 19. století: sborník příspěvků z 21. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 8.–10. března 2001. Praha: KLP.

Šimeček, Z., & Trávníček, J. (2014). Knihy kupovati: dějiny knižního trhu v českých zemích. Praha: Academia.

Vošahlíková, P. (1996). Jak se žilo za časů Františka Josefa I. Praha: Svoboda.

Wittlich, P. (1985). Česká secese. Praha: Odeon.

Call for Papers

Submissions are accepted on a rolling basis. This means that your submission can be sent at any time, all year round.

Please submit your manuscripts via e-mail address medialnistudia@fsv.cuni.cz

GO top
This website uses cookies to ensure you get the best experience on our website. Please adjust the settings of your web browser in case you do not consent with our website using the cookies.